Konečně sníh,konečně třídeňák plný zimních radovánek,kde jinde než v Bedřichově . Tentokrát jsme pro změnu jeli k nám na chalupu,sraz byl tedy na autobusáku krátce před pátou hodinou. Brali jsme si s sebou boby, ježdíky a běžky. O cestě toho mnoho napsat nemůžu, neb jsem již od úterka s Fílou a Albertem poctivě vytápěla chalupu,´abyste tam měli teploučko .

 

Po krátkém vybalení a zabydlení se byla večeře jako již celkem tradičně. Byl s námi i Fíla a Honzík Drápalík, a pokud si dobře vzpomínám, řádili tam s vámi nahoře, že o nich vůbec nebylo vědět. Když se nám tedy podařilo malé uspat, mně a tetě Járovi, nastalo ještě zdravovědování.....

Nejprve došlo k lehčímu opáčku a zahřátí a pak jsme vymýšleli různé zdravotní pomůcky, potom jsme si nakreslili nemocnici a do ní umístili několik odborných oddělení a vysvětlili si, co se kde dělá. Bylo to důležité na další hru. Tam si mé sličné asistentky, máma Lukíno a teta Jaryn, vždy vylosovaly jedno oddělení a pak pantomimicky předváděly, co se tam dělá, ostatní hádali správné oddělení. Obzvlášť porod malého mončičáka se jim opravdu povedl. Poté ještě následovala zkouška zručnosti, skládání sirek do krabičky a nakonec oblíbená hra na nemocnou Zoo, pak už šla všechna zvířátka spát.

Ráno bylo opravdu brzké neb někteří měli tak odvážné plány, že v 9 budou ve stopě....a skoro se to podařilo. Museli jsme se rozdělit, aby někdo byl s „bobisti" a někdo s běžkaři. Na běžky tedy ráno vyrážela Majka,Kenny,Martin a Honzík. My jsme zůstali u chalupy - já,Fíla,Honzík Drápoš,2x Vojta,Jára,Jaryn a Lukíno. Poslední dva jmenovaní ještě ke všemu před obědem odjížděli na fotbal a pak se zase vraceli,to jsou tihleti čutálisti....My jsme zkoušeli krátce bobovat, na ježdíkách to ale moc nešlo. Kluci pak dostali za úkol udělat dráhu pro flašku,abychom si mohli později dát partičku závodů. Já už šla s malýma klukama dom,byla dost kosa a za chvíli přišli i ostatní. Mezitím dorazila návštěva – George – pomohla mi připravit oběd a zas odfrčela. Na oběd dorazil i Bobr,který ale ještě nechtěl do teplíčka a tak chvíli sám boboval před chalupou,naštěstí odcházející George mu naznačil,že v chalupě kdosi přebývá. Na oběd dorazila i běžkařská sekce a později i ti dva fotbalisti,hádejte,jestli vyhráli. Odpoledne jsme si prohodili role a já,Bobr,Lukíno a Jaryn jsme vyrazili na běžky,ostatní dle mých informací na Královku a někteří odpoledne prospali (že Fílo a Alberte,aby se mi pak v noci mohli smát). Běžky byly v pohodě,parádní sníh i počasí,dorazili jsme akorát se setměním. To už byl na chalupě i Vláďa. Na závodění nakonec nedošlo,neb sněhové podmínky to úplně tak nedovolovaly. Na večer jsme naplánovali turnaj v člověče nezlob se a aby to bylo trochu jiné,děti měly do večeře připravit herní plán, my jsme regenerovali síly. Zhostily se toho na výbornou a po večeři jsme pařili mravenče,nezlob, z čehož měl největší radost Vláďa (ale brzy ho přešla ). Já jsem svou partii rozehrála,ale pak jsem šla uspávat Fílu a byla jsem ze hry vyřazena. Ukázalo se ale,že to vůbec není na škodu a v klidu jsem se zas přidala. Hra byla dost vyčerpávající, ale podle nakonec zvítězil Bobr. A hybaj na kutě.
Ráno jsme se probudili do slunečného dne a abychom si ho mohli dostatečně užít, rychle jsme se nasnídali a nahoře vše sbalili,Majka s Kenym uklidily, za což jim patří velký dík, my jsme se zatím dole mořili s morseovkou. No mořili je dost silné slovo,spíš jsme ji jen tak pošolichali,ale na schůzce to už pojede!!! (jelikož zápis píši již po dvou proběhlých schůzkách, mohu napsat,že na schůzky raději malí kluci nepřišli ). Pak jsme šli ještě ven a někteří odvážlivci dokonce s Vláďou na běžky. Venku bylo nádherně a tak jsme bobovali až do lesa a užívali si zimních radovánek, Majka mě ještě lovila na profilovou fotku....ani nevím,jak to dopadlo. Najednou byl čas příprav oběda a tak jsme šli dovnitř. Fílovi a Honzíkovi jsem slíbila Krtečka a na toho se dal zlákat i Martin s velkým Vojtou,nakonec všichni koukali na pohádky nebo si četli několik mnoho krtečkovských románů. Cestu zpátky opět nemohu popsat,my jeli až pozdě odpoledne po spaní a úklidu.
Abyste neřekli,že to chci zamlčet,je tu ještě taková bezvýznamná historka,kterou nám u snídaně vyprávěl Albert...v noci,když jsem si spokojeně pochrupávala,se Fíla vzbudil a říkal máma bo chrochro, ale příliš věrohodných svědků na to není .

 

Zapsala:Zůza

 

Fotogalerie: