Příští akce

Zatím nic v plánu.

Legendární hlášky

Jo ty mě nezdravíš, ty mě chceš sežrat!

(Majka - měla masku žáby a Lukíno v masce čápa jí klepal na rameno - třídeňák Dubnice)
Náš partner pro web
Banner

Bezžábovitý skanzen

Konečně se nám podařilo po delší době vyrazit do skanzenu v Jindřichovicích pod Smrkem a to 13.-15.dubna 2018. Cesta tam byla v pohodě, protože si všichni chtěli vyzkoušet mezigalaktický záchod a než se vystřídali ( dětí bylo 17!!!) už jsme vystupovali. Hned jak jsme dorazili, začalo pršet a tak se děti schovaly v jedné spodní místnosti a já zatim šla obhlédnout pobytové pokoje, bylo pár novinek,jak onapříklad, že už se vylíhly užovky:-). Ubytování jsme zvládli v pohodě a protože přestalo pršet, šli jsme ven. Dorazila ještě Anička a pak i Kamča. Mohli jsme si tedy dát večer při svíčkách dlouho očekávané palermo.

 

Závody vznášedel ve Sloupu

V pátek jsme se sešli na vlakovém nádraží, většina z nás tam byla ještě před srazem a tak jsme mohli jít včas do vlaku a zabrat si místo. Jeli jsme totiž až do České Lípy, kde jsme přestoupili na autobus do Sloupu v Čechách.

V ubytovně bylo opět chladněji (jako vždy) a tak jsme zapnuli všude topení naplno, vybalili si věci a dali večeři. Večer pak byl ve znamení výroby vznášedel pro následující závod. Sobotní ráno bylo slunečné a tak jsme ihned po snídani vyrazili ven. Cílem dopoledne bylo lesní divadlo. Po zdolání kopce a několika schodů jsme uviděli velké jeviště, na kterém si hnedka Domča dal první repliku. Později se přidali i ostatní se svými scénkami. Po prolezení a prozkoumání zákulisí divadla jsme se vydali zpět na oběd. Než se uvařil oběd, zahráli jsme si vybíjenou na hřišti, abychom více vyhládli. Po obědě a odpočinku jsme se vydali opět ven, tentokrát na dobrodružnou výpravu do skalního města a na vrcholky skalních stěn. Výlet jsme cíleně zakončili v lesním divadle, jelikož to bylo stejně nejlepší a mohli jsme se podívat na pokračování připravených scének. Unavení jsme se vrátili zpátky na ubytovnu, tam si dali svačinu a pak si zahráli tradičního vraha a sardel. Tentokrát byl bonus, jelikož při poslední partičce byli všichni sardel, konečně. V neděli ráno jsme si po snídani zabalili a pustili se do závodů vznášedel. Soutěžilo se každý s každým ve dvojicích, a kdo nasbírá nejvíce vítězství, byl nejlepší konstruktér a pilot. Pak už jen následovala polévka k obědu, úklid a cesta zpět do Liberce. A jelikož jsme jeli vlakem dlouho, nesměl chybět chleba s paštikou.

 

Výlet do Lidových sadů

Jednu mrazivou únorovou sobotu jsme se sešli na konečné tramvaje v Lidových sadech a vydali jsme se směr Liberecká výšina. V půlce kopce nás už boleli nohy a tak jsme si dali první pauzu a zahráli na veverky v lese a schovku. Pokračovali jsme dále do kopce. Na Liberecké výšině byl a opět pauza a tentokrát i s jídlem, vždyť to byla štreka =D a abychom nepřimrzli, tak jsme se vydali po chvíli dále. Cestou jsme vylezli na kovadlinu a pokračovali k strážnímu buku. Zde započal turnaj v crossgolfu holek proti klukům neboli teamu „Ti lepší“. Díky soutěži jsme postupovali dále, až jsme dorazili k Mlynářovu kříži, kde byla opět pauza. A finish turnaje, kdy vyhráli holky. Odtud to už bylo kousek k našemu cíli dne a to byly zbytky skalního hradu Jezdec  na které jsme opět bezpečně vylezli. Pak už jsme se začali stáčet opět do Lidových sadů. Na cestu zpět jsme zvolili zkratku, která nás přiblížila k lesnímu koupališti. Zahráli jsme poslední hry, dojedli svačiny a hurá domů do tepla.