Příští akce

Zatím nic v plánu.

Legendární hlášky

Přesně tak.

(Jaryn)
Náš partner pro web
Banner

Jednodenní výlet - Rozhledna Proseč u J.n.N.

 

Byla sobota 9 hodin a 15 minut a psalo se datum 26. Listopadu. Stála
jsem na Fügnerce a vyhlížela dobrovolníky víkendového výletu. Když už
bylo 9 hodin a 20 minut a děti nikde, začala jsem si říkat, co se
propána děje?


 Stála jsem tam já, Kamča a Jaryn... nikde nikdo z našich dětí až najednou... koho to mé oči nevidí, ano pana Týnu jsem zahlédla, ale, kde je Týna? Týna se objevila v zápětí. Měli jsme prvního dobrovolníka výletu. Netrvalo dlouho a objevil se i malý Jára s tatínkem. Už jsme byli v pěti. Bylo 9 hodin a 25 minut a co nevidíme, tramvaj. A jeje, říkali jsme si, tak pojedeme asi v tomto malém počtu, ale to nevadí, alespoň se projdeme. V tu chvíli jsme si vůbec neuvědomili, že má ještě přistoupit Anetka a Terezka, přeci.
Cesta tramvají byla vcelku poklidná, až na malý zádrhel... na Vratislavice výhybna nám končila jízdenka – většině. Jenže my, chytří Myšáci jsme to dokázali krásně zamaskovat, že Jaryne ;)
Vystoupili jsme na Proseč pošta a naše výletní trasa pěšmo mohla začít. Vyběhli jsme kousek nad zastávku a Kamča vysvětlovala hru „Dostal jsem tě, parde". Děti jí vzaly trošku nově – nemluv! Vždy, když jsme se na cokoliv zeptali, bylo hrobové ticho. Jen Jaryn a Jára vcelku spolupracovali, hlavně teda Jaryn, tomu se moc vedlo. Cestou na Prosečskou chatu jsme hráli ještě 10,9,... a taky jsme si zaběhli Kamči houpačku, která nás trošku zklamala, ale nahlas jsme to neřekli. Nahoře jsme si dali sváčooběd a hned po jídle, aby nám moc neslehlo, jsme si dali jednu pěknou akční míčkovku, při které se všichni hráči zahřáli, jen rozhodčí (Lůca = já) mrzli. Ještě vrcholové samospoušťfoto a jdeme na Liberec.
Cestou jsme ještě dali horkou chvilku – najdi pět druhů stromů. Nakonec, i po několikátém pokusu, to všichni zvládli a mohli jsme pokračovat sbíráním bukvic. Sbírali jsem je proto, že z nich chceme vypěstovat stromky. Nasbírali jsme jich opravdu hodně, tak jsem jich pár vybrala a už je hřeju na vatě.
Po cestě na Harcovskou přehradu jsme viděli zbytky plánované nemocnice, na což nás upozornila naše vzdělaná Kamča, prošli jsme okolo Terezky chaloupky a málem jsme se ztratili, někteří, v cestičkovém lese, nebýt Kamči, nikdy se živí ven nedostaneme.
Nakonec svačinka ještě na první přehradní lavičce a hurá na Fügnerku pod hodiny, předat děti, popřípadě je vypustit na autobusy.
I přes malou účast se nám výlet vyvedl, ušli jsme zhruba 10 km a hlavně! Došli jsme všichni a živí i zdraví ;)