Příští akce

Zatím nic v plánu.

Legendární hlášky

Dej do toho trošku smyslu!

 

Eliška T. - třídenní výlet Hodky 2011- reakce na hře
Náš partner pro web
Banner

Vánočňák 2009

Posledni víkend před Vánoci jsme vyrazili na tradiční vánoční třídeňák. V pátek po čtvrté hodině jsme se sešli na autobusáku a nemohli jsme si nevšimnout, že mrzne až praští. Naše vánoční sestava ale ještě nebyla kompletní. Cestu autobusem jsme pod vedením Majky absolvovali my, starý mazáci, a malí kluci. Ve školce na nás čekali nejmenší kluci Filípek a Honzík Drápalík se Zůzou.


Když jsme se ubytovali a navečeřeli z vlastních zásob, přesunuli jsme se do herny, kde jsme my starší předstírali, že si že si ty puzzle a lego skládáme kvůli těm nejmenším, ale někteří zažili doslova návrat do dětských let a celý víkend si to náramně užívali. Později začaly Lůca, Kamča, Zůza a Majka připravovat bramborový salát na druhý den. Já jsem ale kolem deváté upadla do kómatu, takže víc už toho o pátku napsat nemůžu.

Ráno po snídani jsme si na sebe navlíkli všechno, co jsme našli v batohu, a vyrazili jsme ven. Kluci zůstali na zahradě a stavěli sněhuláky, ježdíkovali a tak. My holky jsme se vydaly najít nějaký jehličnatý stromek, který bychom mohli odpoledne ozdobit zvířátkům. Zadání se nám nepodařilo dodržet ani v jednom bodu, protože to, co jsme našly, nebyl strom, ale větev, a navíc listnatá. Ale řekly jsme si, že zvířátkům to vadit nebude, a vrátily jsme se do školky. Mezitím dorazila Kenny s Lukínem. My jsme přišly zrovna ve chvíli, kdy se Fíla pokoušel vysvětlit Zůze princip dveří. Po třetím neúspěšném pokusu to vzdal a šlo se dovnitř.

K obědu byly brambory na loupačku. Člověk by řekl, že je to nudný jídlo. Opak je pravdou. Myslím, že takhle jsme se nad obědem ještě nebavili. Když jsme si po obědě odpočinuli, vyrazili jsme ke "stromečku". Naházeli jsme na tu větev všemožný ovoce a spěchali jsme do chalupy na štědromyšáckou večeři a za myšáckým Ježíškem. Byli jsme asi všichni moc hodní, protože dárku byla spousta. Vláďa nezvládl načasování a přijel, až když bylo po nadílce. Ale hlavně že dorazil a naše sestava byla konečně úplná.
Po Ježíškovi následoval Kufr uváděný Járou Pájou Zedníčkem a jeho sličnou asistentkou Lukínou. V lítém boji vyhrála Majka s Vojtou. Když šli nejmenší kluci spát, začli jsme pařit, jak se Vláďa pořád dožadoval. Hlavně jsme taky museli řádně oslavit Zůziny narozeniny. A rozjeli jsme to ve velkém: ochutnávali jsme exotické ovoce. Každý si jistě našel svého favorita, ale nejoblíbenější byla bezkonkurenčně čičmunda. Zajedli jsme to vším možným a u toho jsme hádali, v kolik se asi tak všichni sejdeme na záchodě. Aby toho nebylo málo, korunovali jsme hodokvas punčem. Samozřejmě dětským od malého Vojty. Potom šli menší kluci do spacáků a na nás čekalo Zůzino půlnoční překvapení v podobě táborových videí z roku cihla. No zas tak starý nebyly, ale stejně to stálo za to. O vtipnou vložku se postaral Vláďa, když neuměl pustit zvuk (i když to video bylo zábavný i tak). Musela ho vysvobodit tuším Kamča s Lukínem.


I když jsme se všichni najedli na tři týdny dopředu, stejně nám zbyla hora jídla, kterou jsme hned v neděli ráno začali likvidovat. Po úklidu jsme si ještě zahráli tradiční hry jako mrkacího vraha apod. Po obědě ve stylu "ulov si, co zbylo" jsme se vydali na autobus a pak hurá do tepla svých domovů.